středa 2. září 2015

Ze života blogerky #1


Ahojky, moji milí, začal nám již nový měsíc a s ním jsou spojeny již zmiňované změny. Jako první to je zrušení série povídacích článků. Novou sérii dnešním dnem zahajuj, a ta se jmenuje Ze života blogerky. Půjde o podobný druh, ale trošku s jiným nádechem než předchozí série.

Dnešním dnem to začíná. Tuhle větu ve školách slyšíme 1. září všichni, co do té školy chodíme. No a já se do té skupiny bohužel, nebo bohudík, řadím taky. :)

První den školy byl včera, což bylo úterý. Byl hektický a strašně jsem se naběhala s vyřizováním. Pořád jsem někam chodila.

Jak jsem ho prožila? 

Jako blogerka, která se snaží všechno důležité a zajímavé si zapisovat, ale také jako obyčejná holka, která se ráda vidí s kamarádama. První den je vždycky uspěchaný od rána do odpoledne, když se člověk dostane domů a může si v pohodě dodělat to, co nestihnul, nebo dohnat resty. To zrovna byl můj případ, restíků mám hodně.


Raní vstávání. :) Osobně ho nemám vůbec ráda, i když vstávám docela dobře, nemám s tím problém, ale z té postele se mi prostě nechce. Můj budíček je 4:20, bože, proč mám tu školu v takovém zapadákově. No co už, bohužel musím dojíždět a cesta mi zabere 30 min. Autobusy ještě k tomu jezdí blbě, takže už vidím, jak budu čekat na bus třeba hodinu. Jsou tam blbé spoje, na tu stranu kde mám školu. Zato ranní spoje jsou dobré, jedou 2 autobusy hned po sobě, což je dobré. Cestu do školy využívám k tomu, abych se dospala, případně nasnídala atd.

Ve škole jsem se přivítala s kamarádama a také s učiteli. Jsem ráda, že máme pořád stejnou učitelku a hlavně mistra, ten mě potěšil ze všech nejvíc. Ve škole nás drželi strašně dlouho, bylo to nesnesitelné, tak jsem požádala třídní učitelku, jestli mě pustí dříve, že mi jede bus a ona souhlasila. Byla jsem docela ráda, protože tam bych nevydržela ani chvilku, ne s jednou osobou určitě. Odpoledne jsem si chtěla vyřídit kartičku na autobus, ale jaksi měli zavřené okénko, kde se to potvrzuje. Samozřejmě jsem si koupila sešity do školy a také konečně sešit, který budu používat na blog.
Budu do něj psát nápady, postřehy atd.

Tak to by bylo všechno. V pátek se těšte na vyprávění ze Slovenska.

Mějte se hezky a držte se.

Majdalenka

1 komentář:

  1. drzim palce na novy uspesny skolni rok :) a to zavreny okenko je klasika, jakmile clovek neco potrebuje, nikdy to neni co :)

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář. Jste úžasní.